čtvrtek 29. září 2011

počasí

letošního podzimu opravdu přeje procházkám a výletům. Sluníčko, odpolední teplíčko jako v létě. Paráda. Například jednou v sobotu bylo takhle krásně na hradě Točník.

K tomu soutěže pro děti, vystoupení šermířů a tanečnic. Skvěle strávené odpoledne ;)
A nezapomenout orazítkovat zápisníček!

úterý 20. září 2011

Mr. Moose

Vánoce budou. Blesklo mi hlavou asi před třemi týdny. Zdalipak se dá uháčkovat sob? ;) Dá. Vygooglila jsem jich hned několik. S radostí jsem zjistila, že se k některým dá koupit i návod. Jsem z generace těch, které asi nikdy nepřestane překvapovat, co všechno je díky internetu možné. Objednáno, zaplaceno, obdrženo během dvacetičtyř hodin. Takže... jedna paní v Milwaukee uháčkovala soba a sepsala návod. Ten se mi celkem snadno dostal do ruky a pak to začalo. Béžová příze není. Ne že by neexistovala, ale není ani u mne v krabici ani v mém nejbližším (a snad v okolí jediném) obchodě s merinem. Tak aspoň černé klubíčko na kopýtka a bude se improvizovat s hnědou. Přes lehkou časovou tíseň - začátek školního roku všech mých čtyř potomků - aspoň vyzkoušet, zda porozumím návodu. Jde to!
S lehkými obtížemi - zase to amigurumi !;) - a kratšími či delšími přestávkami je tu!
tentokrát opravdu ... Ta Dáá !!!


ne, že by nebylo, co vylepšovat ... ale je a stojí!!!

nedělní mňamka

aneb jak udělat  z dietního masa nedietní pokrm :) Králíka peču celkem rutinně. Na česneku. Se špenátem a bramborovým knedlíkem. MLT nedávno zaslechli, že může být s i nádivkou. Zadání bylo tím pádem jasné. Takže hned po ránu maso omýt, nasolit a uložit do chladu. Slaninu na špikovaní nakrájet na proužky a dát zmrazit pro snadnější průnik do masa. A šup na kaštany. Ty už jsme měli nasbírané - jen zbývalo z nich tradičně vyrobit zviřátka ;) Se svou trroškou do mlýna - např. žirafou - přispěl letos i MDH ;)

Po desáté hodině jsem začala chystat nádivku ze čtyř rohlíků, tří vajec, mléka a pažitky. Pak už jen zbývalo prošpikovat a vycpat králíka, v pekáči ho obložit cibulí a česnekem, podlít, přiklopit a šoupnout do trouby.


Za zhruba dvě hodinky pečení, obracení a podléváni bylo jídlo na stole. I s knedlíky a špenátem. Tohle zbylo ;)

Po nádivce se skutečně jen zaprášilo. A je po dietě! :)

sobota 17. září 2011

o našich

kočkách jsem už psala. Mladší černá Berta a skoro jedenáctiletý Čenda. Ten byl od malička pohodář. Ne, že by jako kotě neřádil. V repertoáru měl pár vyvedených kousků včetně šplhání po záclonách ;) V období dospívání nás často zásoboval svými úlovky od rejsků přes hady - resp. jejich kousky- až po ptáčky. Ale co se týká dětí je vysloveně dobrák. Nikdy nesekl drápkem, nikdy se neohnal. A co toho zažil! Přenášení, vození v kočárku a ukládání do postýlek místo panenek. Hlazení proti srsti, tahání za všechny končetiny, když odrostlejší miminka neodhadla sílu. Mazlení, honění. A musím se přiznat, že i ode mně zažil pár ústrků ;)
Zatím poslední "akce", které se , víceméně pasivně, účastnil bylo jeho podzimní zkrášlování. MLT to pojali důkladně.




....došla trpělivost, ale stejně smekám ;)

středa 7. září 2011

počítám,

že rozjezd máme už už za sebou. A nebýt aktivních matek nemusím psát ani to už už. Copak jsem jediná, která si myslí, že šestileté dítě se umí v šatně přezout samo? Doma nad ním přece taky nestojím. Že zvládne dojít od šatny na druhý konec téže - a kdyby se tam nemotaly ony AM - liduprázdné chodby do třídy? Takže , pod tlakem slziček na krajíčku - že já ne, když jiné ano, se cpu do malé silně poddimenzované šatničky, architekt zjevně nepočítal ani s tím, že se tam musí postupně během deseti minut ranního příchodu vystřídat čtyřicetosm dětiček s taškami na zádech, teď navíc s minimálně jedním dospělým v závěsu. Ano jsou i tací, že se tam vejdou i s babičkou ;). Tam klaustrofobicky ztrácím nervy nad pomalostí MLT. Jakákoli moje pomoc je vyloučená, protože při předklonu či větším pohybu rukama srážím visící předměty a další stejně zamyšlené dětičky. Pak se cpu zpátky a poslouchám AM pohoršující se  nad tím, že do šaten smíme jen  první týden. Když najdu metr čtvereční volný líbám chlapečky na rozloučení, ale tak snadné to nebude. Zase smutné obličeje.  Následuje vysvětlování, proč opravdu nepůjdu až do třídy. Vyzývám toho odvážnějšího, ať vezme bráchu za ruku. Rychle mávám a mizím. Pryč. Daleko od AM a doufám, že to není nakažlivé :)